Prejezd do Essaouira

Ty tri dny utekly jako voda a nastal presun na dalsi misto. Tentokrat do Essaouira - opevneneho mesta vzdaleneho zhruba 150 km severne od Taghazout.
Protoze mi autobus odjizdel v 9 hodin z Agadiru, musela jsem vstat o pul sedme, abych stihla mistni bus v sedm. Jizdne do Agadiru 7 dirhamu. Za pul hodiny jsem vystoupila na zastavce a sla si sehnat petit taxi, ktere by me odvezlo na nadrazi CTM / Supratour. Tentokrat s taximetrem za 11 dirhamu. Byla jsem tam pred osmou. Tak jsem sedla do kavarny a dala si caj s matou.
Do Essaouira nas jelo docela malo. Cesta trvala 3 hodiny. Sedela jsem na sedadle za ridicem a behem jizdy serpentovitou silnici podel pobrezi si delala fotky. Zajimava krajina. Jak jsme se blizili k cili, byla krajina stale vice poseta stromy arganovniku.
Arganovy olej je typickym marockym produktem. Arganove stromy pry rostou jen v Maroku a tak se nelze divit, ze v Evrope jsou ceny kosmetiky a jinych produktu z arganoveho oleje dosti vysoke. Samozrejme si s sebou odvezu nekolik suvenyru vcetne oleje na salaty.

Sotva jsem vystoupila z autobusu na nadrazi Supratours v Essaouira (to je prakticky pred hradbami stareho mesta), sesypali se na me nahaneci a nabizeli ubytovani. Odmitala jsem a odmitala a sla si koupit na zitrek jizdenku do Marrakese. Kdyz jsem vylezla z kancelare spolecnosti, opet se na me nalepil ten nejvytrvalejsi nahanec a otravoval az k brane do stareho mesta. Porad do me francouzsky neco hucel o nejlevnejsim ubytovani a zdalo se, ze nabizi jediny hotel ve meste. Behem toho tydne jsem si pomalu na francouzstinu zvykla a postupne jsem schopna i konverzovat. Bohuzel na chlapa neplatilo ani arabske ¨ la shukran¨, tak jsem pak jiz u brany otravene vypotila francouzskou vetu, ze chci jit sama a sla jsem. Sotva jsem prosla branou do mediny, nikdo me neotravoval.
Ubytovani jsem mela jen teoreticky vytipovane a byla jsem ochotna se jit zeptat do prvniho hostelu, na ktery narazim. Nakonec jsem nasla Atlantic hostel, ktery byl jednim z vytipovanych. Zaplatila jsem si postel ve spolecne loznici za 65 MAD. Prebalila veci a vyrazila na prohlidku mesta.
Hradny Essaouiry navrhl stejny architekt, ktery vybudoval opevneni francouzskeho Saint Malo (tam jsem byla zhruba pred 13 lety) a musim rict, ze je to poznat. Stare mesto ma trochu francouzsky raz.
V pristavu pod hradbamni jsem poobedvala grilovane ryby. Musim roct, ze docela draho. Nejak jsem se zapomnela nejdriv zeptat na cenu a nakonec jsem za tri ryby a caj zaplatila 150 dirhamu (cca 15 euro)! Takze jednou zase evropske ceny.
Prochazela jsem se pak ulickami lemovanymi kramky a okukovala vyrobky, koupila si nejake suvenyry z arganoveho oleje, vyzkousela jejich " babuche" a zjistila, ze az zase tak pohodle nejsou na to, abych si jedny koupila na chozeni po byte. Navic za ne typek chtel nehorazne penize. Prodavac ve stribrnictvi chtel vymenit moje vodeodolne hodinky z Decathlonu za nejaky retizek...haha, bohuzel jsem jej musela zklamat.
Byl to fajn pulden. A stacil na prohlidku.