Bloudeni labyrintem ulic stareho Fezu

Tak jsem se konecne dockala a mam za sebou prvni den v Maroku. Vzhledem k tomu, ze jsem vyrazela na letiste v pet rano, tak jsem se moc nevyspala (a to ani v letadle). A kvuli caji s matou, ktery jsem si neprozretelne dala odpoledne, se asi ani dnes nevyspim. Toho kofeinu tam ale bylo. Ale byl vynikajici. Priste si jej ale dam po ranu.
Na africky kontinent jsem dosedla kratce po poledni mistniho casu (tady je v zime o hodinu mene nez ve Spanelsku). Letiste ve Fezu je male a vypada nove.
Vyplnila jsem priletovy formular, dostala razitko do pasu spolecne s cislem, pod kterym si me zapsali v hostalu a sla vymenit nejake penize. Jeste na letisti v Barcelone, kde jsem presedala, jsem se zkusmo zeptala na kurz (podle pruvodce LP se pry dirhamy nesmeji vyvazet z Maroka, tak me prekvapilo, ze mi je nabidli)...Kurz na internetu k dnesku byl 10.82 MAD za 1 Euro, kurz ve smenarne ''bez komise'' v Barcelone byl 8.96! ...takze jsem to samozrejme odmitla...a kurz na letisti ve Fezu byl 10.28...Takze jsem do zacatku vymenila 150 Euro (pro pripad, ze by na hostalich nabizeli lepsi kurz (nekde navic berou eura) a vydala se najit autobusovou zastavku. Ta je oznacena jen ceduli, stoji se u kruhace a ceka. Autobus nastesti prijel do 5 minut. Jizdne do centra k vlakovemu nadrazi me prislo na 4 dirhamy. Projizdeli jsme krajinou plnou rozestavenych domu, mezi nimi se pasly ovce, A vsude olivovniky.
Vysedla jsem u vlakoveho nadrazi a sla hledat autobus c.19, ktery me mel dovezt do mediny, pobliz hostelu Funky Fez. Kdyz jsem ale uvidela u silnice, kde byla zastavka vsech moznych linek, tu spoustu lidi, rozhodla jsem se pro snadnejsi, i kdyz drazsi variantu (ale ne o tolik) a mavla na petit taxi. S ridicem jsem se lamanou francouzstinou domluvila na cili a cene. 15 dirhamu nebylo zas tolik. Alespon jsem nemusela hledat hostal...kdyz jsem videla, kde je, tak jsem byla rada za tohle rozhodnuti. Ridic se se mnou po ceste snazil konverzovat a ja marne lovila z pameti francouzska slovicka (naposledy jsem s francouzstinou mela co docineni nekdy pred 8 lety v ramci kurzu na vysoke, ovsem pote, co jsem behem jednoho vyletu do Francie zjistila, ze se jim svou snahou mluvit jejich reci nezavdecim, jsem toho nechala. Motivace byla v tahu. Presto mi v hlave neco zustalo. Navic je spanelstina docela blizka francouzstine a u nekterych slovicek staci jen zmenit vyslovnost)....
Ubytovala jsem se v hostalu Funky Fez, kde jsem si zarezervovala dve noci v loznici o 12 postelich. Loznice je poloprazdna, takze v klidu. Zamluvila jsem si veceri v podobe typickeho tajine a vydala se poznavat stare mesto. Mym cilem byly hlavne vyhlasene kozeluzny...vyhlasene nejen jako ukazka typickeho remesla, ale i svym smradem. Tak nejak jsem predpokladala, ze me ten puch po zdechlych kozach dovede az k mistu, ale kupodivu zbytek mediny nesmrdel. Byl docela kumst je najit. Po ceste jsem odmitla nekolik nahanecu (i kdyz jich nebylo tolik, kolik jsem predpokladala)...vsichni meli stejnou hlasku...ze v kozeluznach dela jejich otec a ja se muzu jit zdarma podivat a vyfotit si jej pri praci...hahah, to urcite. Jiz pred odjezdem jsem se psychicky pripravila na to, ze budu muset byt ''ignorantka'' a mistnich si nevsimat a odmitat je...Nakonec ale musim rict, ze me nikdo moc neotravoval, nenabizel a tak jsem mohla trochu slevit z nepristupneho vyrazu...presto...tmave bryle na ocich to jisti a pratelskost jen s ostrazitosti...a jinak ''LA, SHOUKRAN'' (ne, dekuji).

Nakonec jsem s pomoci skupinky slovinskych turistu, na ktere jsem po ceste narazila, nasla i obchod s vyhlidkovymi terasami na kozeluzny. Nevyhla jsem se placeni spropitneho 10 dirhamu za zavedeni me nahoru.Vyhled ale stal za to. A smrad taky. Na rozdil od ostatnich me nejak minula snitka maty, kterou bych si strcila pod nos. Smrad jsem ale snesla. Slabsi natury ale maji problem. Kdyz jsem se vynadivala a nasla cestu zpet na ulici (aniz by mi nekdo nutil si koupit nektery ze zajimavych kozenych vyrobku), odchytil me ten Omar, co me dovedl nahoru a ze mi ukaze vyrobnu arganoveho oleje. Nedokazala jsem se jej zbavit, tak jsem se nechala dovezt za roh do lekarny, kde mi dalsi typek rekl zkracene neco o arganovem oleji, nechal mi na ocichani ruzna koreni a kdyz jsem mu na strohou otazku '' co chci'' rekla, ze nic, nechal me na pokoji a ja si sla zase po svych. Marne jsem hledala mesitu Karaouine. V tom labyrintu ulicek lemovanych kramky s nejruznejsim rukodelnym zbozim a jidlem jsem se snadno ztracela . Nakonec jsem si koupila jeden koblizek a jakousi placku a vydala se zpet na hostal. Po ceste jsem se ale jeste rozhodla sednout si na terasu jedne z kavaren u namesti Rcif a objednala si typicky matovy caj...ten me prijemne prekvapil svou chuti a trochu neprijemne mnozstvim kofeinu.
tak doufam, ze me alespon ta vecere uspi.



P.S.: Opet se predem omlouvam za chyby a pripadne prehozene Y a Z...ty klavesnice me znici :-)

caj s matou

pohled na opevneni mediny ze strechy hostalu