Tri dny v marockem surfarskem raji Taghazout

Mam za sebou druhy den v Taghazout a jsem nadsena. Nejen, ze stredecni nocni prejezd z Fezu do Agadiru probehl bez problemu (sedela jsem hned na prvnim sedadle a obcas bylo na nervy sledovat ten neukazneny provoz, kdy ridic musel troubit na kamiony, ktere nedbaly nejake delici stredove cary).

V Agadiru jsem vysedla na nadrazi CTM, kde na me jiz cekal taxikar, ktery mel za ukol me odvezt do 15 km vzdaleneho Taghazout. Odvoz jsem mela v cene me all-inclusive rezervace do hostelu Adventurekeys Surf Camp. V cene 39 € za noc mam krome ubytovani i plnou penzi, pujceni prkna, neoprenu, kurzy surfovani a take vylety a nebo treba jogu. 

Na hostal jsem dorazila po osme, zapsala jsem se a hned me hnali na snidani, ktera prave zacinala a po ni jsem mela jit hned surfovat. V autobuse jsem toho sice moc nenaspala, ale unava nebyla nijak znat. Prevlekla jsem se, vyfasovala neoprenovy oblek, prkno a pred desatou jsme vyrazili jeepem na jednu z okolnich plazi. Byli jsme skupinka 4 zacatecniku, a i kdyz to nebylo pro me prvni surfovani, jsem rada, ze jsem si ty kurzy zaplatila. Tehdy v Kostarice se mi instruktor prakticky vubec nevenoval. Tady je to jiny kafe. Konecne mi nekdo rika, kde delam chybu a co mam delat. Nekolikrat se mi podarila docela dlouha jizda.  

Po trech hodinach v mori jsme se odebrali a hostal poobedvat. Obed byl sice lehci, ale brzy na me padla pekna unava. V pet jsem se nahlasila na jogu (neni to ale to, co by me nejak zaujalo), tak jsem se predtim jeste vydala na plaz pod vesnici nafotit nejake fotky. Soucasti snad kazde plaze tu je velbloud a jeho berbersky pan, ktery, jakmile vytahnete fotak, hned nabizi svezeni. Nikdy to ale neni zadarmo. To jsme si take vyzkouseli dnes rano, kdyz jsem dojeli na plaz. Stary Berber prijel na svem velbloudu a ze si muzeme udelat fotku. Tak to Judith (jedna ze Spanelek, se kterymi jsem v zacatecnicke skupince) usmlouvala na 10 dirhamu za 3 osoby. Nejdriv se svezla ona s Isabellou a pak ja. Soucasti bylo i foceni na velbloudu s prknem v ruce. Docela zajimavy zazitek a tak trochu divny kontrast more, surfaru a velbloudu.

Vcera v noci jsem pak odpadla prakticky po veceri. A spala az do pul osme. Vychod slunce, ktery jsem ctela v sedm stihnout jsem tak zaspala. Pred snidani jsem jeste rychle skocila na plaz nafotit dalsi zabery a pak se jiz venovala fantastickemu vyhledu z terasy hostalu. Snidane vydatna a pak se slo surfovat.
A dnes odpoledne misto jogy jsem jela jeste s jednou slecnou do Agadiru. Puvodne jsme mely navstivit souk (trh), ale Emilie chtela do normalniho supermarketu omrknout bezne zbozi, tak jsem se pridala. Cestu jsem take vyuzila ke koupi jizdenky na nedeli rano do Essaouira. A zitra, kdy me ceka posledni den v surfarskem raji, hodlam jit surfovat i odpoledne.

Jinak co se pocasi tyka, je tu pres den horko a slunecno..kolem 22 stupnu. More ma ale jen 17 stupnu, tak jsou ty neopreny opravdu potreba. I presto ty prvni okamziky po vstupu do more jsou krusne hlavne pro chodidla. Ale pak behem zapoleni s vlami zima prestava byt.

Toulky labyrintem ulic stareho Fezu

 Pred chvili jsem se vratila z celodennich toulek starym Fezem. Docela vycerpana, ale spokojena z nove nabytych zazitku. Kazdym dnem jsem z Maroka nadsenejsi. Lide jsou oproti ocekavani pratelsti a tech par otravu, co se snazi upoutat pozornost, snadno odbyvam.
Po snidani jsem si sbalila veci, nechala batoh na hostalu a vyrazila objevit druhou cast mediny. Slo mi hlavne o slavnou Karouinskou univerzitu a mesitu, kterou jsem nakonec nasla. Stejne jako do ostatnich mesit, i tady jse vstup nemuslimum zapovezen, ale jeden z muslimu, nebo profesorum nebo kdo to byl mi povolil sestoupit o schudek niz a pak mi sel vyfotit nadvori mesity, Samozrejme za baksis. Ale byl moc mily, tak si tech 5 dirhamu zaslouzil. Nasla jsem i cestu k slavne brane Bab Bou Jeloud, kde se pry vyskytuji falesni i pravi turisticti pruvodci. Jeden mi nabizel svoje sluzby jiz v madrase Bou Inania, ale odmitla jsem jej. A pak jej videla prave u teto brany. U brany se nachazi nekolik restauraci. Vsimla jsem si terasy na jedne z nich a sla si nahoru sednout a kochat se peknym panoramatickym vyhledem. Porucila jsem si pomerancovy dzus a chvili odpocinula.

 Pote  jsem  se vydala mimo medinu kolem hradeb. Dosla jsem do zahrady, kde na poradek dohlizelo nekolik hlidacu. Pokazde, kdyz se jim nelibilo neci chovani, zapiskali na pistalku. Zrejme, aby tu randici pary nepohorsovaly okoli a aby navstevnici netrhali kvetiny a nebo pomerance, ktere obaluji stromy,
Odtud jsem dosla do zidovske ctvrti, ale nezdrzela jsem se dlouho. Jednak tu kramky nabizely vetsinou zbozi z ciny a jednak jsem chtela poznat vice medinu. Tak jsem se vratila a od brany pokracovala druhou ulici lemovanou restauracemi, Protoze bylo pul druhe a hlad se hlasil ke slovu, sedla jsem do jedne z restauraci a objednala si kureci tajine se svetkami a mandlemi a k tomu samozrejme caj s matou. Bylo to vynikajici. Kolem proslo duo berberskych hudebniku, kterym jsem za jejich vystoupeni dala 5 dirhamovy baksis.
Pak jsem se sla prochazet dal. Stanky s pravym zbozim stridaly i ty s cinskymi smejdy.  Nasla jsem madrasu Attarine i trh s hennou a nakonec jsem se zacala i orientovat.
Jeste jsem chtela sejit ke kozeluznam, ale otravovaci mi lezli krkem, tak jsem se na to nakonec vykaslala.

Nevim, kolikrat jsem dnes odpovidala na klasickou otazku, odkud jsem. Casto me tipovali na Polku, a kdyz jsem jim rekla, ze jsem z Ceska, dokonce vykouzlili i nejake to slovicko. Jeden obchodnik na me vybalil  ''good price, kamoska". A prej jsme good people...no nevim, jak moc good people jsem pro ne byla, kdyz jsem nic nekoupila...

Byl to fajn den, fajn tri dny ve Fezu. Hostal Funky Fez skvely.


Za chvili razim na nadrazi CTM a nocnim busem do Agadiru, kde by me meli vyzvednout z surf campu.

Vylet do kralovskeho mesta Meknes

Puvodne jsem tento vylet mela naplanovany az na zitrek, ale nakonec jsem se do Meknesu vydala dnes. Ukolem dne totiz bylo zajet na nadrazi spolecnosti CTM a koupit na zitrek jizdenku na nocni bus do Agadiru. Premyslela jsem, jak to udelat se zavazadly behem celeho dne (v hostalu by mi je ulozili, ale nadrazi je totalne mimo medinu a vracet se pro ne po prijezdu z Meknesu se mi nechtelo). Nakonec jsem se rozhodla presunout dalsi poznavani Fezu prave na zitrek s tim, ze zavazadla zustanou na hostalu a jelikoz z nadrazi CTM jezdi busy i do Meknesu, koupila jsem si rovnou listek, hodinku popila matovy caj v nadrazni kavarne a o pul jedenacte vyrazila na cestu.
Stejne jako vcera i dnes se pocasi vyvedlo. Slunecno, prijemnych cca 15 stupnu. Snidane v hostalu, kterou mam v cene me taky prijemne prekvapila (cekala jsem klasicke toasty s marmeladou nebo livance a misto toho dostala jakousi marockou placku, kousek piskotu, vejce na tvrdo, mandarinku a caj jsem si mohla nalivat, jak casto jsem chtela).
Po ceste do Meknesu, ktera trvala hodinu, jsem fotila zelenajici se krajinu.
Na nadrazi v Meknesu jsem si hned sla koupit zpatecni listek. Chtela jsem jet kolem seste, ale autobus jel o pul pate a nebo az v osm. Takze jsem se musela spokojit se ctyrmi hodinami ve meste. Nejaky cas jsem probendila naproti nadrazi stopovanim vhodneho autobusu MHD, ktery jede do mediny. Nakonec mi jeden z ridicu rekl, ze mam pockat na cislo 3. Jizdne 3 dirhamy. Behem jizdy mestem se bus pekne natriskal, takze, kdyz jsem zahledla hradby stareho mesta a snad nejslavnejsi branu Nan Mansour, musela jsem se probojovavat k vychodu.

Naproti brane se rozklada velke namesti Lahdim, ktere je z jedne casti lemovane obchudky a restauracemi. Vydala jsem se pres branu na namesti Lalla Awda a odtamtud dosla k mauzoleu vehlasneho krale Moulaye Ismaila. Zrovna byla navstevni pauza, tak jsem v nedalekych turistickych informacich vyfasovala mapu a zjistila, ze mauzoleum otevrou ve tri, Vratila jsem se zpet na namesti Lahdim a odtamtud se vydala na pruzkum ulicek stare mediny. Nasla jsem medrasu Bouanania, kde jsem se za poplatek 10 dirhamu mohla projit. Ulickami jsem pak dosla opet na Lahdim a protoze se hlad hlasil o slovo a do otevreni mauzolea zbyvala hodina, nechala jsem se zlakat nahanecem a sedla do jedne z restauraci a porucila si chawarna s hranolkami (wrap) a jablecny dzus. Misto klasickeho dzusu mi donesli mlecny koktejl s jablenou prichuti. Chutnalo opravdu po mleku. Na namesti se usadil zaklinac hadu a zacal hrat na trubku. Opravdu pusobiva atmosfera. Cisnik si k cene zapocital 10 dirhamu za servis.
Pak jsem se opet vydala k mauzoleu. Uz bylo otevrene. Prosla jsem nekolika nadvorimi a dosla k dverim mauzolea, kde jsem se musela zout a mohla dovnitr. Uprosted zdobene mistnosti byla kasna a okolo ni sloupy. Moc pekne misto. Samotna mistnost mauzolea byla hned vedle, ale neverici do ni nemeli pristup. Protoze do odjezdu zbyvala necela hodinam rozhodla jsem se chytit MHD, jenze cislo 3 nikde, tak jsem mavla na petit taxi. Tentokrat to bylo s tachometrem. K nadrazi me to prislo na 8 dirhamu.
Zpet ve Fezu jsem byla o pul seste a k hostelu jsem se nechala odvezt dalsim taxikem. I tento pouzil tachometr a kupodivu me cesta prisla na 15 dirhamu. Rano si ridic rekl bez tachometru o 20 dirhamu.
Dnes me ceka opet vecere na hostalu. Koupila jsem si ji jiz rano, aniz bych vedela, co bude. Urcite neco dobreho. Hlad bude urcite.
Jinak spalo se mi skvele. I kdyz tu maji tluste deky, jsem rada, ze jsem si s sebou vzala i spacak.
Zacina se mi to tu cim dal tim vic libit.

Bloudeni labyrintem ulic stareho Fezu

Tak jsem se konecne dockala a mam za sebou prvni den v Maroku. Vzhledem k tomu, ze jsem vyrazela na letiste v pet rano, tak jsem se moc nevyspala (a to ani v letadle). A kvuli caji s matou, ktery jsem si neprozretelne dala odpoledne, se asi ani dnes nevyspim. Toho kofeinu tam ale bylo. Ale byl vynikajici. Priste si jej ale dam po ranu.
Na africky kontinent jsem dosedla kratce po poledni mistniho casu (tady je v zime o hodinu mene nez ve Spanelsku). Letiste ve Fezu je male a vypada nove.
Vyplnila jsem priletovy formular, dostala razitko do pasu spolecne s cislem, pod kterym si me zapsali v hostalu a sla vymenit nejake penize. Jeste na letisti v Barcelone, kde jsem presedala, jsem se zkusmo zeptala na kurz (podle pruvodce LP se pry dirhamy nesmeji vyvazet z Maroka, tak me prekvapilo, ze mi je nabidli)...Kurz na internetu k dnesku byl 10.82 MAD za 1 Euro, kurz ve smenarne ''bez komise'' v Barcelone byl 8.96! ...takze jsem to samozrejme odmitla...a kurz na letisti ve Fezu byl 10.28...Takze jsem do zacatku vymenila 150 Euro (pro pripad, ze by na hostalich nabizeli lepsi kurz (nekde navic berou eura) a vydala se najit autobusovou zastavku. Ta je oznacena jen ceduli, stoji se u kruhace a ceka. Autobus nastesti prijel do 5 minut. Jizdne do centra k vlakovemu nadrazi me prislo na 4 dirhamy. Projizdeli jsme krajinou plnou rozestavenych domu, mezi nimi se pasly ovce, A vsude olivovniky.
Vysedla jsem u vlakoveho nadrazi a sla hledat autobus c.19, ktery me mel dovezt do mediny, pobliz hostelu Funky Fez. Kdyz jsem ale uvidela u silnice, kde byla zastavka vsech moznych linek, tu spoustu lidi, rozhodla jsem se pro snadnejsi, i kdyz drazsi variantu (ale ne o tolik) a mavla na petit taxi. S ridicem jsem se lamanou francouzstinou domluvila na cili a cene. 15 dirhamu nebylo zas tolik. Alespon jsem nemusela hledat hostal...kdyz jsem videla, kde je, tak jsem byla rada za tohle rozhodnuti. Ridic se se mnou po ceste snazil konverzovat a ja marne lovila z pameti francouzska slovicka (naposledy jsem s francouzstinou mela co docineni nekdy pred 8 lety v ramci kurzu na vysoke, ovsem pote, co jsem behem jednoho vyletu do Francie zjistila, ze se jim svou snahou mluvit jejich reci nezavdecim, jsem toho nechala. Motivace byla v tahu. Presto mi v hlave neco zustalo. Navic je spanelstina docela blizka francouzstine a u nekterych slovicek staci jen zmenit vyslovnost)....
Ubytovala jsem se v hostalu Funky Fez, kde jsem si zarezervovala dve noci v loznici o 12 postelich. Loznice je poloprazdna, takze v klidu. Zamluvila jsem si veceri v podobe typickeho tajine a vydala se poznavat stare mesto. Mym cilem byly hlavne vyhlasene kozeluzny...vyhlasene nejen jako ukazka typickeho remesla, ale i svym smradem. Tak nejak jsem predpokladala, ze me ten puch po zdechlych kozach dovede az k mistu, ale kupodivu zbytek mediny nesmrdel. Byl docela kumst je najit. Po ceste jsem odmitla nekolik nahanecu (i kdyz jich nebylo tolik, kolik jsem predpokladala)...vsichni meli stejnou hlasku...ze v kozeluznach dela jejich otec a ja se muzu jit zdarma podivat a vyfotit si jej pri praci...hahah, to urcite. Jiz pred odjezdem jsem se psychicky pripravila na to, ze budu muset byt ''ignorantka'' a mistnich si nevsimat a odmitat je...Nakonec ale musim rict, ze me nikdo moc neotravoval, nenabizel a tak jsem mohla trochu slevit z nepristupneho vyrazu...presto...tmave bryle na ocich to jisti a pratelskost jen s ostrazitosti...a jinak ''LA, SHOUKRAN'' (ne, dekuji).

Nakonec jsem s pomoci skupinky slovinskych turistu, na ktere jsem po ceste narazila, nasla i obchod s vyhlidkovymi terasami na kozeluzny. Nevyhla jsem se placeni spropitneho 10 dirhamu za zavedeni me nahoru.Vyhled ale stal za to. A smrad taky. Na rozdil od ostatnich me nejak minula snitka maty, kterou bych si strcila pod nos. Smrad jsem ale snesla. Slabsi natury ale maji problem. Kdyz jsem se vynadivala a nasla cestu zpet na ulici (aniz by mi nekdo nutil si koupit nektery ze zajimavych kozenych vyrobku), odchytil me ten Omar, co me dovedl nahoru a ze mi ukaze vyrobnu arganoveho oleje. Nedokazala jsem se jej zbavit, tak jsem se nechala dovezt za roh do lekarny, kde mi dalsi typek rekl zkracene neco o arganovem oleji, nechal mi na ocichani ruzna koreni a kdyz jsem mu na strohou otazku '' co chci'' rekla, ze nic, nechal me na pokoji a ja si sla zase po svych. Marne jsem hledala mesitu Karaouine. V tom labyrintu ulicek lemovanych kramky s nejruznejsim rukodelnym zbozim a jidlem jsem se snadno ztracela . Nakonec jsem si koupila jeden koblizek a jakousi placku a vydala se zpet na hostal. Po ceste jsem se ale jeste rozhodla sednout si na terasu jedne z kavaren u namesti Rcif a objednala si typicky matovy caj...ten me prijemne prekvapil svou chuti a trochu neprijemne mnozstvim kofeinu.
tak doufam, ze me alespon ta vecere uspi.



P.S.: Opet se predem omlouvam za chyby a pripadne prehozene Y a Z...ty klavesnice me znici :-)

caj s matou

pohled na opevneni mediny ze strechy hostalu